Hic sunt leones
V oné nebezpečné oblasti je vše špatně a hlavně jsou tam uprchlíci! Páchají zvěrstva a jsou nebezpečím pro naši, tak skvělou civilizaci. Jak jsem psal ve svém předešlém blogu, v čele pomyslné kohorty, odvolávající se na pochybnou interpretaci (nejen) českých dějin, stojí historik Vondruška.
Po několika klidných sobotách, se mi opět dostalo výživné masáže z pera výše zmíněného pána o nebezpečí terorismu, islámu, že jak česká, tak i evropská elita je neschopná a celý tento výlev končí vcelku optimistickým konstatováním, že nás čeká zkáza.
Což o to, každý z nás má právo na svůj názor a jeho prezentaci v rámci svého mikrosvěta. Jak už jsem ale zmiňoval, není přípustné, aby člověk, označující se za erudovaného historika, nakládal s fakty tak, že jsou v podstatě tzv. fake news.
Namátkou - Vondruška kritizuje nečinnost a neschopnost politických elit s poukazem na teroristický útok v Barceloně, s tím, že že lítost politiků (i nad jeho hrobem jako případné oběti ataku teroristů) je falešná a že jsme vydáni napospas bestiím. Nevím, ale chce se mi věřit, že nejen politici dané země, ale i celého světa, stejně tak jako celý civilizovaný svět byl nejen šokován, nýbrž plný solidarity a soucitu s oběťmi a pozůstalými.
Dále kritizuje nečinnost orgánů, které nás mají před podobnými útoky chránit a vykonávat prevenci. Dovoluji si upozornit, že valná většina plánovaných útoků bývá zavčas odhalena a pachatelé eliminováni. Toť k oné údajné nečinnosti.
Jako historik Vondruška jistě ví, že islám a Evropa jsou spolu propojeni po staletí. Období vcelku klidné koexistence střídalo období konfrontace. Spojovat terorismus výlučně s islámem je dnes nejrozšířenější a vcelku primitivní hláškou.
Není pravda, že se k nám valí hordy atentátníků z tzv. Islámského státu - většina útoků byla spáchána usedlými, generaci v Evropě žijícími lidmi, kteří bez ostychu užívali západního způsobu života. To že se začali nudit a chtěli se "proslavit", či se nechali ovlivnit radikálními myšlenkami, je věc jiná. Je to spíše otázka vhodnější integrace migrantů, kteří prostě neměli takové štěstí jako my, co se týče místa narození.
Podotýkám, že v každé společnosti se vždy najde několik jedinců, kteří zkazí vcelku příznivý obraz vůči veřejnosti. Ať jsou to katolíci (IRA, skandály v církvi) nebo muslimové. Když jsem byl v Bruselu, navštívil jsem i onu (dnes nechvalně) známou čtvrť Molenbeek. Stejně tak i v Londýně, jsem zde potkal poměrně hlučné a hrozivě se tvářící muže v kaftanech, kteří kamsi a komusi hrozili, popřípadě vylepovali samolepky s radikálními hesly na autobusové zastávky a další plochy ve městě. Za útrpného přihlížení souvěrců, na kterých bylo vidět, že s nimi nejen nesouhlasí, ale také je moc neberou jako součást komunity.
Stejně tak i jsem rád, že v médiích jsou vidět i oni (proklínaní) imámové, kteří jasně deklarují svoji sounáležitost s humanistickým pohledem na svět.
Abych pana Vondušku uklidnil - nemusí se bát, že si atentátníci vyhlédnou jeho (proč?) a že politická elita země bude falešně lkát nad jeho hrobem a neupřímně kondolovat jeho rodině. Jednoduše proto, že dnešní svět je jiný než v představách Vondruškových.
V reálném světě také žijí lvi. Ale víme o nich. Jsou zbaveni bájného mystifikačního oparu a nestraší se jimi ostatní spoluobčany.
A o to tu jde.
Jaroslav Franc
Stařec oře
Na hrubý pytel hrubá záplata. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Přísloví, odkazujících na různé aspekty lidského jednání, jak kladného, tak i záporného, je celá řada.
Jaroslav Franc
Ostrůvek negativní deviace
Legrace má mnoho podob. Pro mě je vždy zdrojem nefalšovaného veselí rubrika Spisovatelé v MF Dnes v jejím sobotním vydání - zvláště když zde má příspěvek Vlastimil Vondruška.
Jaroslav Franc
Zrušme povinnou školní docházku!
V 21. století jsme svědky mnoha anomálií a anachronismů. Nechme stranou únavné a dechberoucí debaty na téma, zda bylo dříve vejce či slepice, potažmo omeleta, a pojďme se podívat na současné vnímání vzdělávání.
Jaroslav Franc
Začarovaný kruh - vzdělávání po česku?
Naivně jsem si myslel, že s měnícím se světem dojde i k určité modifikaci metod vzdělávání. Především tam, odkud vycházejí budoucí pedagogové. Srážka s realitou nemohla být bolestnější. Ano, řeč je o pedagogických fakultách.
Jaroslav Franc
Biker
Každé léto bylo pro mě kdysi vrcholem – užil jsem si jak já, tak i moje kolo. Když venku vyloženě nepršelo, vyrazili jsme společně brzy ráno, abychom se pozdě večer, kdy ve městě svítí lampy s nezbytným vějířem roztodivného hmyzu a zní bujaré pokřik místních opilců, vrátili domů. Dávali jsme si oba do těla. Silničky, lesní cesty, táhlé stoupáky a prudké sjezdy. Měli jsme spolu také pár nepsaných dohod. Já promažu pořádně řetěz, ty mě povezeš až se namažu zas já. A nikdy nebudeme mluvit o tom, co jsme zažili onoho hnusného, parného léta roku 1968. Alespoň dokud neuplyne hezká řádka let.
Jaroslav Franc
Stejně vás SEMELem!
Dnešní den je pošmourný z několika důvodů. Důvod první - venku je hnusně. Důvod druhý - připomínáme si smutné výročí změny režimu, kdy demokracie, unavená, dostala tvrdý direkt. Mátožně vstala až po jedenačtyřiceti letech. Důvod třetí - úžas nad stále větší neomaleností a drzostí (co se nám může stát, že?) diskutérů, obhajující minulý režim a hanící zastánce pořádků dnešních.
Jaroslav Franc
Nelustrovat, vládneme!
Nikdy jsem neměl rád Komanče. Fandil jsem spíše Apačům, koneckonců v jejich čele stál čestný Vinnetou, kterému vydatně pomáhal Old Shatterhand. Karla Maye podezírám, že alespoň touto cestou se vypořádal s jiným Karlem - pohádkářem, který mu konkuroval, Marxem. Jistou dobu to vypadalo, že jsme se s Komanči vypořádali (konečně) i u nás. Ale ouha!
Jaroslav Franc
Dobré místo pro život a olomoucké Středisko rané péče Tamtam
Již loni jsem měl možnost si vyzkoušet, jaké to je v adventním čase prodávat ve stánku. Mimo výborného punče jsem prodával i předměty jako například trička, pastelky, dětské výtvory a spoustu dalších propriet, které měly jednoho společného jmenovatele – Středisko rané péče Tamtam v Olomouci, které je součástí občanského sdružení Federace rodičů a přátel sluchově postižených, o.s. Výtěžek z prodeje šel právě na činnost tohoto Střediska, jehož primárním cílem je pomoc rodinám s dětmi se sluchovým postižením od narození až do sedmi let věku.
Jaroslav Franc
Mám handicap! To se mám, že?
Alespoň toto si určitě myslí naši volení zástupci ve Výboru pro zdravotnictví v Poslanecké sněmovně a téměř určitě ministr zdravotnictví Heger. O co jde? Nedávno jsem měl možnost porovnat dva dokumenty. První se týkal návrhu změn v příspěvcích od zdravotních pojišťoven na pořízení kompenzačních pomůcek u neslyšících (kochleární implantáty) a nedoslýchavých (sluchadla).
Jaroslav Franc
Šetříme!!! Na zdravotně postižených...
Nedělám si iluze o stavu veřejných financí. Ne, že bychom měli málo peněz, ale problém je v jejich spravování. Naši drazí (do slova a do písmene) volení zástupci se rádi ohánějí rádoby pseudoargumenty o nutnosti šetřit, šetřit a ještě jednou šetřit. A tak se rozhodli ušetřit tam, kde to jde nejjednodušeji a u těch, co se nemohou účinně bránit – u zdravotně postižených spoluobčanů.
Jaroslav Franc
Zbytečná nebo potřebná sociální služba? FRPSP.
V současnosti, kdy se politici předhánějí, kdo dokáže nejvíce ušetřit, vrcholí boj o bytí a nebytí rozličných sociálních služeb, poskytovaných neziskovými organizacemi. Byť již Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo dofinancování stávajících sociálních služeb, které byly ohroženy díky nižším dotacím, přerozdělované ze strany jednotlivých krajů, vyhráno rozhodně není. Na příkladu Federace rodičů a přátel sluchově postižených bych rád poukázal na potřebnost poskytovaných služeb a také jejich celospolečenský profit z dlouhodobého hlediska.
Jaroslav Franc
Průšvihy pana K.
Původně se mi nechtělo reagovat na zjevné výplody pomatené mysli pánů H. a posléze i K. Koneckonců běží okurková sezóna, takže se není zase až tak moc čemu divit. Ke všemu se proti blbosti bojuje nejhůře. Ale faktem je, že pokud dopustíme prezentaci těchto "deviantních" postojů, můžeme to rovnou celé zabalit a odevzdaně čekat na realizaci těchto postojů v praxi.
Jaroslav Franc
Muzeum vězeňství Šatlava
V malebném moravském městečku v podhůří Jeseníků může člověk narazit na raritu. Městečkem je Uničov a onou raritou je muzeum vězeňství Šatlava.
Jaroslav Franc
Raná péče. Zbytečná nebo potřebná?
V souvislosti s událostmi předcházejících týdnů, kdy se čile protestovalo a demonstrovalo proti omezování a rušení některých sociálních kompenzací pro zdravotně znevýhodněné spoluobčany, je potřeba zmínit i ohrožení služby rané péče. Na následujících řádcích bych na příkladu Střediska rané péče Tamtam v Olomouci ukázal její přínos. Co vlastně tato služba představuje?
Jaroslav Franc
Academia Film Olomouc - Krásný tichý svět
Po roce je tu opět AFO! Z tradiční bohaté nabídky mě osobně zaujal programový blok týkající se neslyšících. Přeci jen je tato problematika veřejností ne příliš reflektována.
Jaroslav Franc
Libye. Nový Vietnam?
V souvislosti s posledními událostmi v Libyi se nabízí otázka, co vlastně Spojené státy a koalice chtějí. Svrhnout Kaddáfího režim či ho jen postrašit?
Jaroslav Franc
Redakční centra se představují.
V souvislosti s aktuální debatou na téma sociálních škrtů a zhoršování podmínek pro uplatnění zdravotně postižených spoluobčanů se projekt Redakční centra pro neslyšící jeví jako optimistický model, který je hoden následování.
Jaroslav Franc
Kalouskova mystifikace?
Při projíždění "kauzy" Kalousek a jeho údajně pořízené videonahrávky z jednání představitelů nejvlivnějších periodik jsem se rozesmál. Proč?
Jaroslav Franc
Postižení. Doslova a do písmene?
V souvislosti s chystanými reformami se plánuje přísnější posuzování držení průkazu ZTP/P či rovnou jejich odebírání. Mají být kráceny i některé příspěvky a dávky, které zdravotně znevýhodnění občané pobírají. Jaká je realita?
Jaroslav Franc
Večer tříkrálový.
Byť jsou Tři králové již dávno za námi, rád bych se podělil o zážitky ze včerejšího Tříkrálového večera v Divadle ABC, moderovaný Jaroslavem Duškem.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 23
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 966x